Lysacup je zimní etapový pohár v běhu na Lysou horu v Beskydech. Každý víkend se běží z jiného místa. Oficiální stránky Lysacupu najdete ZDE. Lysacup jsem poprvé vyzkoušel poslední den roku 2015 – silvestrovskou speciální etapou. Vzhledem k mým časovým možnostem nebudu určitě na Lysacupu pokaždé, nicméně občas si rád zaběhnu a níže budu o závodě informovat v krátkých reportážích. Můj profil na stránkách Lysacupu je ZDE.

SHRNUTÍ LYSACUP 2016

Počet účastí: 6

27.2.2016 – Malenovice, Rajská bouda, délka 5,7km, převýšení 811m

Závěrečná etapa Lysacupu 2016! Tu jsme si nemohli nechat ujít, už i proto, že se startovalo jinak než obvykle. V první vlně startovali všichni ti, kteří ani jednou v ročníku neskončili do 50. místa. Dále s odstupem 2:30 minuty startovali ti, kteří se umístili za ročník alespoň jednou mezi 13. a 50. místem, no a s 5 minutovým odstupem od první skupiny pak elitní borci, co skončili alespoň jednou do 12. místa. Z čehož bylo patrné že já i můj parťák Mirek jsme startovali v první, nejpočetnější skupině. Počasí přálo, v údolí bylo něco málo nad nulou, svítilo sluníčko – téměř předjaří. Po startu se klubko závodníků rozběhlo ostrým tempem, takže než jsem se vzpamatoval, byl jsem někde uprostřed pole, i když jsem startoval téměř z první řady. Nicméně jsem nechtěl přepálit tempo. První kilometr a něco (ke korýtku) vedl po asfaltovce, která byla již téměř celý úsek vytátá, i když ke konci se držela tenká vrstva sněhu a ledu. Běžel jsem své tempo, předbíhal postupně některé závodníky, ale vůbec jsem si nepřipadal, že běžím v té nejhorší skupině. Valilo se vysokým tempem. Za korýtkem začalo nepříjemné stoupání po kamenech, jež byly částečně kryty sněhem, směrem k hospodě U Veličků. Zde už nás začali předbíhat závodníci z druhé vlny. Šel jsem ostrou chůzí, odpichujíc se hůlkami. Místy se šlo těžce, sklon nebyl malý, předbíhání moc nehrozilo – většinu závodníků, které jsem mohl předběhnout, jsem předběhl již první kilometr. Při stoupání na Lukšinec přibývalo sněhu a ubývalo trčících kamenů. Někde v půli cesty mezi hospodou U Veličků a Lukšincem se kolem prohnali elitní borci ze třetí vlny. Snažil jsem se chvíli někoho udržet, ale očividně to nešlo. Od Lukšince již pole prořídlo a až na Lysou jsem šel relativně osamocen. Podařilo se mi ke konci předejit pár jednotlivců, ale asi dva nebo tři lidé předběhli také mne. Chvíli jsem se táhl za „opavskou dupou“, která mi však asi necelý kilometr před cílem utekla:) Z výsledků jsem zjistil, že to byl Kuba Franer, nejčastější účastník Lysacupu. V posledních asi 300 metrech jsem zabral ze všech sil, co mi zbývaly, ještě se snažil vykouzlit úsměv fotografovi Lysacupu, a snažil se pokořit čas jedné hodiny. Po 5km (kdy mi aplikace hlásila čas 51 minut), jsem tušil, že se to povede. A taky, že ano. Poslední závod Lysacupu 2016 jsem dokončil v čase 56:25 na 156. místě (z 248 běžců). Mirek také téměř pokořil jednu hodinu, chybělo mu jen 51 sekund. Z vrcholu Lysé byl za slunečného dne krásný výhled a i když teplota ukazovala mínus 6, díky slunci bylo celkem příjemně. Zakončení ročníku (mého prvního) tak bylo úspěšné – povedlo se mi vyběhnout na královnu Beskyd pod jednu hodinu!

13.2.2016 – Ostravice, Mazák, délka 6,5km, převýšení 850m

Dnešní etapa vedla malebným údolím kolem přírodní rezervace Mazák. Osobně jsem tuto trasu šel poprvé v životě. Po asi 3km rozběhání jsme se s Mirkem postavili na start 6,5km dlouhé etapy. Start byl naplánován, jako obvykle na 10:00. První necelé 2km vedly po poměrně mírně se zvedající asfaltce kolem potoka. Zvolil jsem takové střední tempo a pomalu zrychloval s cílem předběhnout co nejvíce lidí, než začne stoupání. Na asfaltce nebylo moc sněhu, byl vidět i asfalt, takže to neklouzalo. I později, kdy s nadmořskou výškou přibývalo sněhové pokrývky, se šlo celkem dobře, poněvadž sníh byl měkký. Po opuštění asfaltové cesty jsem se zařadil do hada a začal stoupat rozbředlým sněhem, moc lidí jsem nepředběhl, jen několik jednotlivců, když jsem sebral síly na jejich oběhnutí v hlubším sněhu. Blížili jsme se k Butořance, kde nás na rozcestí povzbuzovali turisté. Díky jim za to. Na širší cestě za Butořankou jsem opět zrychlil a předběhl pár lidí, poměrně vysoké tempo jsem si udržoval i ve stoupání na další svážnici nad chatami. Do pole závodníků se stále častěji přidávali turisté, jejichž předbíhání také bralo sil. Tentokrát jsme na Lukšinec šli po svážnicové cestě a zde jsem měl krizi – špatně vyšlapaný chodník bral síly, protože člověk se musel soustředit, kam šlape. Nicméně na Lukšinci se situace zlepšila a zase jsem si šel „to svoje“, či spíše postupně ještě zrychloval. Podařilo se mi pomalu, ale jistě předbíhat závodníky, kteří šli většinou bez tyček, znovu jsem předběhl kluka, se kterým se tak na dálku poměřuji. Při stoupání na větry jsem držel pro mně dobré tempo a získal „skalp“ ještě asi tří lidí. V závěrečném stoupání mě sice jeden závodník rychle předběhl, ale vidina blízkého cíle mně hnala kupředu, už i sněhová pokrývka byla okolo půl metru a sníh nebyl mokrý, tak se šlo dobře. Posledních pár desítek metrů jsem si dovolil sebrat síly a závod doběhnout – tentokrát na 149. místě (z 224 běžců) v čase 1 hodina a přesně 4 minuty. Vzhledem k tomu, že jsem se tento týden při běhání cítil tak nějak „těžce“, to byl pro mně uspokojující výkon. Parťák Mirek, který měl v předchozích dnech problémy s kolenem, doběhl o 6 minut po mně. Na vrcholu jsme udělali několik fotek, doplnili energii a pak už jen užívali příjemný seběh do údolí. Kompletní výsledky etapy najdete zde.

30.1.2016 – Ostravice, železniční přejezd, délka 6,8km, převýšení 879m

Už po třetí v řadě jsem se vydal na start Lysacupu. Opět s mým parťákem Mirkem. Dnes, přestože byl leden, počasí připomínalo předjaří. V Ostravici mohla být teplota i kolem 10°C, na vrcholu Lysé hory byly asi 2°C, k tomu pěkné slunečné počasí, které jen místy (na vrcholu) znepříjemňoval čerstvý vítr. Po asi 2km rozběhání jsem si už dal pozor, abych nezaspal start. Podařilo se. A tak v 10:00 jsem vyrážel v chumlu závodníků, který tentokrát čítal 212 běžců. První dva kilometry byly dosti rychlé, běželo se po asfaltce k parkovišti u transformátoru nedaleko hotelu Sepetná a Sluníčko. Nasadil jsem ostré tempo a postupně začal předbíhat závodníky, tentokrát jsem neútočil z posledního místa, ale z poslední čtvrtiny. Rychlost běhu překračovala 9km/hod, což je pro mně do kopce dobrý výkon. Překvapení nastalo ihned za transformátorem, kde už byl na cestě led a začalo to klouzat. Někteří závodníci rychle obouvali nesmeky, já jsem byl rád, že jsem měl tyčky. Postupně jsem tak rychlou chůzí směrem k rozcestí na Butořance předbíhal zejména závodníky, kterým to klouzalo více, než mě. Od Butořanky už klouzání nebylo tak hrozné. Zavěsil jsem se za jednoho závodníka a držel se ho jak „klíště“ až někde pod Lukšinec. I díky tomu tandemu jsem spíše předbíhal, než bych byl předbíhán, což vždy psychicky povzbudí. Od Lukšince začal asi nejhorší úsek – ledová cesta. Bylo vidět, že někteří závodníci toho mají tak akorát dost (ti, co šli bez tyček) – to mi nahrávalo k dalšímu předbíhání. Poslední kilometr a půl už člověk ze sebe vydává všechno, a nejinak tomu bylo i u mně. Asi kilometr před cílem jsem málem díky ledu upadl, ale šlo se dále. Tempo jsem si držel poměrně stabilní, v ledových pasážích se podařilo někoho ještě předběhnout. Pod vrcholem na návětrném svahu už jsem byl poměrně „sám“, závodní pole se roztrhalo. V poslední zákrutě jsem potkal moji kolegyni z práce, mj. také dobrou vytrvalostní běžkyni – pozdravili jsme se a já frčel do posledního stoupání. Těsně před samotným vrcholem mě ještě předběhli 2 závodníci, kteří si asi lépe rozložili síly. Nicméně i tak jsem se na vrcholu Lysé hory mohl radovat z pěkného výsledku 1:04:33, což bych před startem považoval skutečně za úspěch. V plné síle startovního pole (minulý týden bylo prořídlé díky LH24), jsem tak obsadil pro mně zatím nejlepší místo – 134. Na první stovku mi chybělo ještě 5 minut a pár sekund. No, musím ještě trénovat:) Mirek také bojoval statečně, protože běžel bez tyček, což bylo při dnešních podmínkách extrémně náročné  – doběhl asi o 5 minut po mně na 177. místě, což i pro něho bylo letošní nejlepší umístění (mimo minulého víkendu, kdy závodní pole bylo asi poloviční). Na vrcholu Lysé hory jsme pořídili několik fotek – byly nádherné výhledy – a opatrně se vydali zpět do Ostravice. Výsledky etapy je možno shlédnout zde. Video ze závodu najdete zde (já probíhám v 9:30 minutě, Mirek 12:23).

24.1.2016 – Malenovice, Rajská bouda (přes Bezruče), délka 6,2km; převýšení 800m

Tato etapa byla pro mně první noční. Na start jsem přijel opět s Mirkem Marťákem, doplatil jsem si startovné už do konce ročníku a vyrazili jsme asi na 2km rozběhání. Pomalu se stmívalo. Před startem jsem si ještě dolíval čaj a díky tomu opět zaspal start. Vybíhal jsem tedy jako úplně poslední se ztrátou asi 30 sekund na chvost startovního pole. Takže jsem hned od začátku nasadil pro mne ostré tempo. První kilometr byl také nejrychlejší ze všech (tempo 6:21). Doběhl jsem startovní pole ještě na cestě vedoucí k oznamovateli „U Korýtka“. Odtud se cesta stáčela směr hotel Petr Bezruč a byl možný krátký seběh. Zde jsem doběhl Mirka a držel se za ním až do prudkého stoupání za hotelem Petr Bezruč. Stoupání to bylo kruté (sklon cca 30-35°). Pomalu, ale jistě jsem předběhl několik závodníků, delší část nejprudšího stoupání jsem se držel za jednou závodnicí. Jakmile se sklon umoudřil, mohl jsem opět zrychlit a na dalším asi 1km se podařilo zase pár závodníků předběhnout. Spíše jsem šel rychlochůzí, než běžel, ale přesto jsem si držel tempo. Asi 2km před cílem jsem došel mladého závodníka (asi ročník 2002), který mě minulý závod utekl. Po pár minutách, co jsem se držel za ním, jsem to riskl a předběhl ho – to vydrželo až do cíle. Chvílemi nikdo za mnou, nikdo přede mnou (nižší účast díky maratonu 24 hodin Lysá hora), takže jsem se trochu i bál, abych neztratil cestu. Ještě asi tři závodníky jsem předběhl v mírnějším stoupání na rozcestí modré a žluté značky pod vrcholem Lysé. Pak už byla dlouhá mezera. Ale přece jenom se mi ji podařilo udolat a ještě několik závodníků jsem předešel v posledním prudším stoupání – tempo vydrželo a než jsem se nadál, rýsovaly se chaty na vrcholu Lysé hory. Sebral jsem síly na klus a doběhl na vrchol. Díky asi polovičnímu počtu závodníků v této etapě jsem se přiblížil první stovce, která mi unikla o necelou minutu (možná kdybych na startu nezaspal…). Ale i tak jsem byl se 106. místem spokojen, hlavně proto, že jsem „útočil“ zezadu a v podstatě jen předbíhal (až na výjimky jsem nebyl předbíhán). Můj čas v cíli se zastavil na 1 hodině 2 minutách a 40 sekundách. Dobrý pocit! Na doplnění energie jsem si dal na vrcholu jablko a Milu, asi za tři minuty byl v cíli i Mirek. Střídavě jsme se vyfotili u „hladícího“ bodu na Lysé hoře, zkontrolovali teplotu (mínus 4,1°C) a hurá dolů. To byl supr seběh, dlouhý asi 5,7km (vzali jsme to od hotelu Bezruč po silnici) a za 36 minut a 22 sekund jsme byli u auta. Místy jsme měli boty jako lyže, jak to jelo samo dolů:)

16.1.2016 – Malenovice, Rajská bouda – Lysá Hora, délka 5,7km; převýšení 811m

Moje druhá účast na Lysacupu – a poprvé na sněhu. Ve dnech před závodem napadlo asi 10-15cm sněhu, na vrcholu Lysé mohlo být už ke 30cm, jelikož stále sněžilo. Na start, tentokrát v Malenovicích na parkovišti u Rajské boudy, jsem s Mirkem Marťákem dorazil asi půl hodiny před startem. Šel jsem si znovu vyzvednout čip, který jsem si už tentokrát ponechal i na další etapy, jelikož bych se chtěl účastnit i dále. Pak jsme se krátce (asi 2km) rozběhali a v 10:00 již stáli na startu. Po nezbytné komunikaci s cílovým stanovištěm na Lysé Hoře bylo odstartováno. Vybíhal jsem někde ve třetí třetině startovního pole. První část závodu vedla po místní komunikaci, takže se běželo v několikačlenném zástupu. Běžel jsem po pravé straně a snažil jsem se pomalu předbíhat závodníky, protože později už to tak nepůjde. Zároveň jsem si hlídal tempo, abych ho nepřepálil. Na prvním kilometru jsem pozdravil parťáka Mirka, pár desítek metrů před rozcestím Satina – u korýtka. Tam začínal první strmější úsek a had závodníků se stáhl do jednočlenného zástupu, který více méně přetrval až do cíle. Každé předběhnutí závodníka dalo zabrat, protože se muselo z vyšlapané cestičky do hlubšího sněhu. Vždy jsem sbíral síly, a pak předběhl jednoho, dva závodníky. Trasa vedla kolem usedlosti „U Veličků“ a dále křižovala svážnici vedoucí k Albínovu náměstí. Zde končilo prudší stoupání a chvílemi jsem se tak mohl dát v mírný klus – totéž dělali závodníci přede mnou i za mnou. Minuli jsme rozcestí pod Lukšincem, za sebou něco přes 2km, zatím se běželo, či spíše rychlochůzí šlo dobře. Ještě se mi podařilo pár závodníků předběhnout, vždy jsem se „pověsil“ na rychlejšího přede mnou a chvíli se za ním „táhl“. Asi za 30 minut od startu míjím Lukšinec, tempo stále držím, ale už to není běh, spíše rychlá chůze, i když určitá místa se dám na chvilku do klusu. Postupně přibývá i turistů – když některé míjím, slyší jak říkají, že se stydí za svou pomalou chůzi, když nás vidí. Asi 1,5km před cílem se mi podaří předběhnout ještě pár lidí a chytím se velmi mladého závodníka. Vždy když ho chci předběhnout, rozběhne se, a tak jdu vytrvale za ním. Ale jen do doby, než se setkáme s jeho (asi) otcem, který ho motivuje k heroickému výkonu a utečou mi. Nevadí. Proklusávám návětrnou skoro rovinu před posledním stoupáním – to už se řada závodníků vrací. Ještě předejdu borce se psem a zaberu na poslední pár set metrové stoupání, které je už v pořádné mlze. Objevují se chaty, předběhnou mě asi dva lidi, co mocně finišují, poslední zatáčka a už vidím cíl, přikládám čip a hotovo. Kýžený čas pod jednu hodinu se mi sice nepodařilo dát, ale moc nechybělo (49 sekund). V této etapě jsem obsadil 179. místo (z 262 závodníků). Mirek taky dobře zamakal a přiběhl asi o 2,5 minuty po mně. Jelikož na vrcholu foukalo, teplota byla hluboko pod bodem mrazu, nebylo na co čekat a běželi jsme zpět. Dolů, díky sněhové pokrývce to šlo jako po másle a za necelé 34 minut jsme byli u auta. Hezký běžecký zimní zážitek, při kterém jsme také pomohli vytlačit zapadlé auto. Kompletní výsledky etapy najdete zde. V aplikaci Runtastic je záznam mé trasy zde (půjde vám spustit, pokud máte vytvořen účet v této aplikaci).

31.12.2015 – silvestrovská etapa (Ostravice, hřiště – Lysá Hora), délka 8,8km; převýšení 890m

Na start závodu jsem přijel s mým parťkem Mirkem Marťkem asi v 8:30. Jelikož jsem se dříve do závodu neregistroval, musel jsem zkusit štěstí, zda bude ještě volný čip. Byl, a tak jsem byl oficiální závodník. Ještě před startem jsme se rozběhali (necelé 4km). Samotný start jsem krutě „zaspal“, když jsem si ještě nastavoval na mobilu aplikaci měřící můj postup. Závodníci tak už byli pryč a já asi minutu po nich vybíhal sám, úplně jako poslední. První asi 1,5km se běžel kolem řeky Ostravice, kolem zamrzlých peřejí (teplota okolo -8°C). Při mostu přes řeku jsem doběhl startovní pole. První kilometr po rovině jsme měl za 5:35 minut, což je na mně dobrý čas – nechtěl jsem přepálit tempo. Pak začalo první stoupání, kde už jsem začal poctivě zapichovat hůlky a pomalu předcházet závodníky na konci startovního pole. Asi na třetím kilometru jsem předešel Mirka – každý jsme si jeli vlastní tempo – a pokračoval v ostré chůzi střídané pomalým během kolem chaty u Zbuja a dále na Albínovo náměstí. Foukal místy velmi čerstvý, ledový vítr. Šlo se dobře, postupně jsme předbíhal další závodníky. Prudší stoupání přišlo před Lukšincem, na kterém jsme byli povzbuzování chlapíkem s rádiem. Tempo postupně s narůstající nadmořskou výškou a prudším stoupáním klesalo a asi kilometr za Lukšincem přestalo mé předbíhání, dosáhl jsem svého limitu a jen si držel svou pozici. Vzhledem ke krásnému, byť mrazivému počasí, se na Lysou valily davy turistů, takže jsme se jimi museli jako závodníci prodírat. Závěrečný kilometr vedl místy přes zledovatělý chodník, čemuž bylo nutno přizpůsobit i tempo, ale vidina cíle mi říkala o tom, že svou první etapu na Lysacupu dokončím pro mně důstojně a neskončím jako outseider poslední. Poslední stovky metrů, jedna chata, druhá chata, cílový bod a pípnutí. Dle oficicálních výsledků (zde) jsem doběhl v čase 1 hod 17 min a 58 s, což bylo asi o minutu pomalejší, než dle mé aplikace (1:16:48), za což mohl již zmíněný pozdní start. Moji první účast v Lysacupu jsem tak zakončil na 192.místě z 270 běžců. Musím dodat, že to byl nádherný zážitek na konci roku 2015, který ještě umocnil můj koníček běhat. Pokud máte vytvořený účet v aplikaci Runtastic, můžete si můj postup spolu s mapkou prohlédnout ZDE.