Tento příspěvek je vytvořen na základě poznámek z přednášky Zdeňka Kašpárka o manželství s názvem „Recept na úspěšné manželství aneb jak nakupovat v obchodě s porcelánem“.

Realita stavu manželství: 40-50% rozvodovost, ženy 2/3 návrhů na rozvod podávají ženy, značný nárůst rozvodů dlouholetých manželství (nad 25 let soužití 4500 ročně), nejčastěji se chtějí rozvést z důvodu rozdílnost povah, názorů a zájmů.

Kořeny krachu manželství – devalvace institutu manželství ve společnosti (zaměřena na individualismus, kdo se žení brzy, tomu se druzí smějí, vtipy o manželství), mylná očekávání a následná rozčarování (každá žena sní o princi na bílém koni – v praxi si vzala toho koně, manželstvím se nevyřeší problémy v životě), nepochopení lásky (nevíme, co to je milovat jeden druhého), lidstvo si udělalo boha z erotické lásky). Bůh je láska. Lidé to otočili: Láska je Bůh. Láska je více než zamilovanost.

Tři důležitá východiska

1) muž ani žena nejsou konstrukční chybou (muž s ozubenými kolečky, žena s kytičkami). Muž myslí racionálně, konkrétně, žena intuitivně a emotivně. Neznamená to, že by byli špatně stvořeni – Bůh při jejich tvořní řekl, že to je velmi dobré.

2) Muž a žena mohou úspěšně fungovat dohromady – manželství je obraz na vztah Krista a církve

3) Manželství není bezúdržbový produkt – všecko nepůjde samo, vyžaduje poctivou práci na vztahu. Horký hrnec na studené plotně – V Indii – studený hrnec na horkou plotnu. Manželství se musí topit.

„Recepty“ na úspěšné manželství:

1) Měj sám/sama sebe v úctě. „Jak si vážíš sebe, tak budeš žít a jednat s druhými.“ Chuck Norris.                                                                                                Dámy a pánové – uctivé oslovení, ve společnosti se k nám druhé pohlaví možná chová lépe, než doma. Doma existuje tzv. syndrom manželství vytahaných tepláků – doma si oblečeme to „nejhorší“, co máme. Před člověkem, kterého máme nejradši, se chováme neatraktivně. Je důležité předávat úctu partnerovi. Muž podpantoflák. Muž přestává být džentlemanem a zodpovědným, žena přestává být dámou.

2) Měj v úctě svého partnera. „Miluj svého bližního, jako sám sebe.“ Ježíš           Potřeba vidět slávu na svém partnerovi a tu slávu mu zrcadlit, potřebovat chválit, povzbuzovat, děkovat. Vidět úctu, chválu,toho druhého- – jen jsme si zvykli, protože to máme vedle sebe každý den.

3) Nepředělávej svého partnera, ale pracuj na sobě.                                  Když to chceme udělat, pak vlastně říkáme, proč sis mě chtěl vzít? Žena si myslím, že muž se změní, muž si myslí, že žena se nezmění.

4) Vydej se svému partnerovi.                                                                                  Je to permanentní služba, spousta povinností. 1. Korintským 7 – žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Jeden druhého obdarováváme tím co má. Není to o tom, že někdo uvaří a někdo donese peníze. Několik výrazů pro lásku – eros (erotická), láska přátelství (náklonnost), agapé (láska Boží) – tato láska může vztah zachránit  – je to láska racionální, bezpodmínečná, chci – bez nároku na odezvu – obdarovávat toho druhého.

5) Nestůjte, ale společně jděte. „Milovat neznamená hledět jeden na druhého, ale pohlížet společně jedním směrem.“ A. S. Exupéry.                                                   Žena je ženou jen s poloviny, pokud není muži i přítelkyní. Dnes mají ženy přítelkyně a muži přátelé – ale společně si nemají co říct. Hledat to, čím žije tvůj partner – dělat něco společně.

6) Držte při sobě.                                                                                                                   Lepidlo slepuje dva papíry. Přilepí se ke své ženě. Nenechat si vztah nikým a ničím rozbít. Rodiče. Nedovolte, aby rodiče rozbili vaše manželství. Někdy jsou to děti, přátelé, spolupracovníci. Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj – spojit dva do jednoho jha. Dobytek se spojí a jsou spojeni, aby oba dělali to stejné. Manželství je spojen dvou lidí jedním jhem. Každý se nemůže posouvat jinam.

7) Učte se si spolu „povídat“ (nejen verbálně).  „I když se manželská krize zdá byt natolik složitá, může to být tím, že si ti dva kdysi dávno zapomněli povídat.“ Pavel Kosorin                                                                                             Potřebujeme se učit si naslouchat. Manželství je permanentní dialog, i když spolu nemluvíme, i mlčením komunikujeme nezájem, odpor, neúctu. Kromě slov je to tón, mimika, gestikulace, sexuální vstřícnost, pochopen pro potřeby druhého. Musíme se učit správně komunikovat a umět si porozumět.

Manželství můžeme přirovnat k nákupu v obchodě s porcelánem. Při nakupování v takovém obchodě musíte dávat pozor. Pokud chceme krásné věci, musíme si dávat pozor, kam šlápneme, musíme být opatrní.

Jeden muž (neměl moc peněz), pozval svou manželku do luxusní restaurace a nabízeli tam k prodeji nádhernou, leč velmi drahou kytici. Muž ji koupil i přesto, že mu skoro nezbylo na zaplacení večeře. Z mužského hlediska „nesmyslná“ investice (kytka za tři dny zvadne, chcípne), ale pro ženu to byl jeden z nejúžasnějších zážitků v jejich vztahu. Z mužského hlediska to bylo mrhání peněz, ale z hlediska manželství to byla vynikající investice do vztahu.

My lidé, ani muž, ani žena nejsme dokonalí a přijde chvíle, kdy jeden druhého zklameme. Existuje však PEVNÝ základ, pevný bod, jehož láska a postoje k nám se nemění – Bůh, Pán Ježíš Kristus. On stvořil muže a ženu, on umí „opravit“ i porouchaný vztah muže a ženy. Bez něho to dopadá (většinou) špatně. Nicméně i vztah křesťanů se může úplně rozbít. Ale když dáme Bohu prostor, on může udělat zázrak, uzdravit to, co je nemocné. Ať už prožíváš ve vztahu s partnerem cokoli, Bůh ho může zachránit, když to chytneme za ten správný konec. Proč? Bůh je chytřejší než já, než my lidé.